Zajímají vás finanční deriváty? Na trhu jich naleznete stovky a někdy může být obtížné se v nich vyznat.
Ve výsledku jsou však všechny odvozeny od 4 hlavních typů – a právě na ně se zaměříme v následujícím článku.
Plus500 – CFD obchodní platforma
Budete-li si chtít si koupit derivátový kontrakt, pak vás možná zmate velký výběr, který je na trhu k dispozici – naleznete jich stovky!
Široký výběr finančních derivátů může na první pohled ztěžovat obchodování derivátů.
Nicméně navzdory skutečnosti, že na trhu existují stovky variant, všechny tyto typy vycházejí ze čtyř hlavních kategorií.
Tyto čtyři kategorie jsou tím, co nazýváme základní typy derivátových smluv.
V tomto článku uvedeme a vysvětlíme tyto 4 základní typy:
- Forwardové kontrakty
- Futures kontrakty
- Opční smlouvy
- Swapy
Základní typy finančních derivátů
Forwardové kontrakty
Forwardové kontrakty jsou nejjednodušší formou derivátů, které jsou v současné době na trhu dostupné. Jsou také nejstarší formou derivátů.
Forwardový kontrakt není nic jiného než dohoda o prodeji podkladového aktiva k budoucímu datu. O ceně, za kterou se tato transakce uskuteční, se rozhoduje v době uzavření smlouvy.
Forwardový kontrakt probíhá mezi dvěma protistranami. To znamená, že burza není prostředníkem těchto transakcí. Existuje tedy zvýšená šance na úvěrové riziko protistrany.
Před věkem internetu bylo také obtížné najít zainteresovanou protistranu.
Dalším bodem, který je třeba poznamenat, je, že pokud jsou tyto smlouvy zrušeny před vypršením jejich platnosti, podmínky nemusí být příznivé, protože každá strana má jednu jedinou možnost, tj. jednat s druhou stranou.
Podrobnosti o forwardových smlouvách jsou privilegovanými informacemi pro obě zúčastněné strany, které nejsou nuceny tyto informace zveřejňovat.
Futures kontrakty
Futures kontrakt je velmi podobný forwardovému kontraktu.
Podobnost spočívá ve skutečnosti, že futures kontrakty také zakládají povinnost prodej podkladového aktiva k budoucímu datu – a to za cenu, která je určena v přítomnosti.
Futures kontrakty jsou však kótovány na burze. To znamená, že burza je prostředníkem. Jedná se tedy o smlouvy standardního charakteru a nelze je nijak upravovat.
Futures smlouvy jsou vydávány v předem určeném formátu, předem určených velikostech a mají předem stanovenou dobu platnosti.
Vzhledem k tomu, že tyto kontrakty jsou obchodovány na burze, musí se také řídit denním postupem vypořádání smlouvy, což znamená, že veškeré zisky nebo ztráty realizované na tomto kontraktu v daný den musí být vypořádány právě ten den.
To se provádí za účelem negace úvěrového rizika protistrany.
Důležitým bodem, který je třeba zmínit, je, že v případě futures kontraktu mezi sebou neuzavírají smlouvu kupující a prodávající, na místo toho uzavírají obě strany dohodu s burzou.
Opční smlouvy
Třetí typ derivátu, tj. opce, se výrazně liší od prvních dvou typů derivátových kontraktů.
V prvních dvou typech byly obě strany smlouvou zavázány ke splnění určité povinnosti (koupit nebo prodat) k určitému datu. Opční smlouva je na druhou stranu asymetrická.
Opční smlouva zavazuje jednu stranu, zatímco druhá strana má možnost rozhodnout se později – a to až po vypršení opce.
Takže jedna strana má povinnost koupit nebo prodat později, zatímco druhá strana si může vybrat.
Je zřejmé, že strana, která se rozhodne, musí za toto privilegium zaplatit určitou cenu, která se označuje jako prémie.
Existují dva typy opcí, a to – call opce a put opce:
- Call neboli nákupní opce vám dává právo, ale nikoliv povinnost koupit podkladové aktivum později za danou cenu, zatímco
- Put neboli prodejní opce vám dává právo, avšak nikoliv povinnost prodat podkladové aktivum později za předem stanovenou cenu.
Stejně jako futures kontrakty se i opční smlouvy obchodují na burze.
Swapy
Swapy jsou pravděpodobně nejsložitější deriváty na trhu. Swapy umožňují účastníkům vyměňovat si proudy peněžních toků.
Například později může jedna strana vyměnit nejistý peněžní tok za určitý. Nejčastějším příkladem je výměna pevné úrokové sazby za pohyblivou.
Účastníci se mohou kromě úrokové sazby rozhodnout swapovat (vyměnit) také například podkladovou měnu.
Swapy umožňují společnostem vyhnout se mimo jiné měnovým rizikům, které vyplývají z volatilních směnných kurzů cizích měn.
Swapové kontrakty se na burze obvykle neobchodují. Jedná se o soukromé smlouvy, které jsou sjednávány mezi dvěma stranami.
Investiční bankéři obvykle fungují jako prostředníci těchto smluv. Nesou tedy také velké množství kurzových rizik.
Výše byly uvedeny 4 základní typy derivátů. Moderní derivátové kontrakty zahrnují nespočet kombinací těchto 4 základních typů a vedou k tvorbě extrémně složitých kontraktů.
Plus500 – CFD obchodní platforma
Finanční deriváty a jejich rizika
Finanční deriváty se obecně považují za velmi rizikové finanční nástroje. Před jejich obchodováním je tak důležité podrobně se seznámit s riziky souvisejícími s derivátovými smlouvami.
S derivátovými smlouvami je spojována celá řada rizik. Ve světě obchodování jsou dokonce považovány za extrémně rizikové.
Jak je možné, že ačkoliv se ve své podstatě nejedná o nové cenné papíry, derivátové smlouvy mohou na trh přinášet tak velké riziko?
Finanční deriváty jsou schopny totiž koncentrovat rizika takovým způsobem, že je systém nemůže snadno absorbovat.
Níže se dozvíte o největších rizicích souvisejících s derivátovými smlouvami.
Riziko protistrany
Přibližně tři čtvrtiny derivátových smluv na celém světě jsou uzavírány „OTC“ (z anglického over the counter).
To znamená, že v transakci není zahrnuta žádná burza, a proto existuje pravděpodobnost, že protistrana nemusí být schopna dostát svým závazkům.
To vede k nejčastějšímu typu rizika spojeného s trhem s deriváty, tj. riziku protistrany.
Rizika protistrany mají mnoho jmen. Někdy se jim říká právní riziko, riziko selhání, riziko vypořádání atd. V podstatě všechna tato rizika se týkají stejného rizika – tedy rizika protistrany.
Když jedna strana uzavře dohodu s druhou stranou, existuje možnost, že jedna z nich své závazky nedodrží.
To se může stát v různých fázích. Například, pokud smlouva není sepsána, pak by se to jednalo o právní riziko.
Na druhou stranu, pokud by druhá strana v den vypořádání závazek nesplatila, pak by se jednalo o vypořádací riziko.
Všechna tato rizika lze tedy shrnout do jedné kategorie zvané riziko protistrany, protože všechna se týkají úmyslného nebo neúmyslného selhání protistrany.
Cenové riziko
Finanční deriváty obchodované na burze cenných papírů jsou relativně novým fenoménem. Všichni účastníci, včetně těch nejzkušenějších, často tápají v otázce ceny těchto derivátů.
Vždy tedy existuje riziko, že většina trhu může tyto deriváty oceňovat nesprávně a může způsobit selhání trhu ve velkém měřítku.
To se již stalo v nechvalně známém incidentu společnosti „Long Term Capital Management (LTCM)“. LTCM utrpěla miliardové ztráty kvůli špatnému odhadu ceny derivátů.
Riziko na straně zprostředkovatele
Velmi méně diskutovaným problémem souvisejícím s trhem s deriváty je problém rizik spojených se zprostředkovateli.
Riziko jednoduše znamená, že pokud existuje zprostředkovatel, pak nemusí jednat v nejlepším zájmu zmocnitele, protože jejich cíle se liší.
V tomto scénáři by to znamenalo, že pokud derivátový obchodník jedná jménem nadnárodní korporace nebo banky, mohou být zájmy organizace a jednotlivého zaměstnance, který je oprávněn rozhodovat, odlišné.
Může se to zdát jako malý problém. Pokud však vezmete v úvahu, co se stalo ve společnostech, jako je Barings Bank a Procter and Gamble, vytvoříte si skutečný obrázek.
Barings Bank byla banka průmyslového věku, která měla velmi dobrou pověst. S příchodem nového věku se však Barings Bank pustila do obchodování s deriváty.
Banka disponovala oddělením, které jménem klientů uzavíralo derivátové smlouvy. Obchodníci, kteří úspěšně spekulovali, byli vysoce odměněni.
Mezi nimi byl obchodník a zaměstnanec banky Nick Leeson, který obchodoval s penězi banky k provádění spekulací na trhu s deriváty.
Nějakou dobu vydělával.
Brzy však velikost jeho ambicí vzrostla a kvůli jeho obrovským spekulacím přišla banka v roce 1995 o 827 miliónů liber, musela vyhlásit bankrot, a tak Barings Bank nakonec zkrachovala.
Výše uvedený příklad jasně vysvětluje tento druh rizik, kterým organizace čelí, když umožňují obchodníkům spekulovat s vysokým pákovým efektem.
Vzhledem k tomu, že se deriváty v účetní závěrce neobjevují, je obtížné obchodování s deriváty sledovat.
Od éry Nicka Leesona se organizace samozřejmě vyvinuly a změnily systém řízení rizik. Vnitřní kontroly jsou extrémně přísné a spekulace obchodníků jsou pečlivě sledovány.
Problém se zprostředkovatelem je však stále živý. Každá firma, která chce obchodovat s deriváty, musí věnovat velkou pozornost a vytvořit plán na zmírnění tohoto rizika.
Systémové riziko
O systémovém riziku souvisejícím s deriváty se široce mluví.
Systémové riziko se týká pravděpodobnosti rozsáhlého úpadku na všech finančních trzích kvůli selhání, které původně začalo na trzích s deriváty.
Jednoduše řečeno, jde o přesvědčení, že protože jsou deriváty tak volatilní, může jedno velké selhání způsobit kaskádový úpadek na celém trhu s deriváty.
Tyto kaskádové úpadky se pak vymknou kontrole a vstoupí do celé finanční oblasti, kde ohrozí existenci celého finančního systému.
Tento názor převládá již dlouhou dobu. Často to však bylo odmítáno jako hloupá předpověď soudného dne. V roce 2008 většina lidí zjistila, že to vůbec nebylo tak hloupé a přitažené za vlasy.
Logika tohoto pohledu spočívá v tom, že většina organizací zabývajících se deriváty se rovněž věnuje jinému podnikání.
Vezměte si banky, jako je JP Morgan a Goldman Sachs. Mají také retailové a podnikové bankovnictví.
Pokud však banky, jako je JP Morgan, utrpí obrovské ztráty na trzích s deriváty v případě úpadku, může to ovlivnit i podniky na hlavních trzích.
Systémovému riziku souvisejícímu s deriváty nečelí žádná konkrétní strana. Čelí tomu trh jako celý systém.
V současné době se navrhuje regulace jako schůdné řešení tohoto problému. Regulátoři po celém světě pracují na plánu, který by pomohl snížit nebo se vyhnout systémovým rizikům.
Rozhodnete-li se obchodovat s deriváty, měli byste si nastudovat všechna možná rizika a naučit se, jak je efektivně řídit.
Jedná se o vysoce pákový druh investice, a proto by všichni obchodníci na trhu s deriváty měli být více než obezřetní. Obezřetný obchodník totiž rovná se dobrý a ziskový obchodník.
Plus500 – CFD obchodní platforma
