Íránský útok na Izrael může zvýšit ceny ropy, zlata, benzínu a nafty

Hlavní geopolitickou událostí týdne byl raketový útok Íránu na Izrael, při kterém byly vypáleny stovky raket.

Podle dostupných informací sice rakety nezpůsobily větší škody, Izrael však oznámil tvrdou odvetu.

Větší konflikt v tomto regioně může znamenat mimo jiného i řadu problémů globální ekonomiku, zejména pak vývoj cen některých komodit.

Region je v celosvětovém měřítku významným producentem ropy.

Těží se zde desítky milionů barelů denně a samotný Írán produkuje téměř 4 miliony barelů denně (skutečné údaje se mírně liší, 3,3 až 3,7 milionu denně), což je nejvyšší produkce Íránu za posledních více než 5 let, viz. obr.

Zdroj: Bloomberg

Jedním z možných cílů izraelské odvety může být právě íránská ropná infrastruktura.

Pokud by na ni Izrael zaútočil a výrazně ji poškodil, mohlo by to vyvolat paniku na trhu s ropou a vést k výraznému nárůstu cen.

Cena ropy již předevčírem vzrostly o více než 3 % a včera pokračovala v mírném růstu o necelé procento.

Toto je v přímém kontrastu s vývojem z posledních měsíců,  kdy cena ropy výrazně klesala v důsledku obav a zpomalování ekonomiky.

Ještě v létě se ropa Brent obchodovala za ceny kolem 80-90 USD za barel, v září však klesla na zhruba 70 USD.

V posledních dnech ale rostla na úroveň kolem 75 USD, a to i díky informacím o konfliktu, viz graf.

Zdroj: xStation

Karty může zamíchat i postoj USA, které jsou dlouhodobým spojencem Izraele.

Vzhledem k blížícím se prezidentským volbám jsou ceny benzínu velmi citlivým tématem.

Je možné, že současná Bidenova administrativa bude v tomto případě o něco zdrženlivější, neboť další eskalace by téměř jistě způsobila růst cen ropy a benzínu, což není před volbami ideální.

To se samozřejmě netýká jen USA, ale celého světa, protože konflikt ovlivňuje ceny ropy na všech burzách.

Kromě ropy však na útoky reagovaly i další trhy.

Zlato, které je v podobných případech považováno za bezpečný přístav, reagovalo růstem o zhruba 1 %, stejně jako americký dolar a americké dluhopisy, které rovněž vzrostly.

Nyní však zlato část svých zisků vrací.

Na druhé straně však stál Bitcoin, který, ačkoli byl kdysi považován za digitální zlato, se v posledních letech chová spíše jako akcie, tj. v době světových problémů klesá.

Bitcoin tak včera klesl o více než 4 %, a za poslední dva obchodní dny dokonce o 7,5 %, viz obrázek.

Zdroj: xStation

Negativně reagovaly také akciové trhy v USA, které klesly o 1 až 2 % v závislosti na tom, na který index se díváme.

Akciím se během konfliktů obecně krátkodobě nedaří, protože přinášejí další nejistotu a mnohdy i další komplikace do světového obchodu.

Americký akciový index S&P 500 se předevčírem propadl o zhruba 1 % a včera klesl o dalších 0,5 %, viz graf.

Zdroj: xStation

Pochopitelně se však dařilo například akciím zbrojních společností.

Největší z nich je americká Lockheed Martin, která vyrábí například i stíhačky F-35, jež používá Izrael a kupuje řada evropských zemí.

Akcie této společnosti včera poprvé vzrostly o 3,5 % na historická maxima nad 600 USD.

V podobných situacích je však třeba počítat s tím, že trhy mohou velmi prudce reagovat na další kroky zúčastněných stran a také na prohlášení jejich hlavních představitelů, takže velké pohyby ještě nemusí být u konce.

Pro více analytických zpráv z celého světa navštivte https://www.xtb.com/cz/trzni-analyzy/zpravy-z-trhu

Rozdílové smlouvy jsou složité nástroje a v důsledku použití pákového efektu jsou spojeny s vysoké riziko rychlé finanční ztráty. U 76 % účtů drobných investorů při obchodování s rozdílovými smlouvami s tímto poskytovatelem vznikla ztráta. Měli byste zvážit, zda rozumíte tomu, jak rozdílné smlouvy fungují, a zda si můžete dovolit vysoké riziko ztráty finančních prostředků. Investování je rizikové, investujte zodpovědně.