[Rozhovor] Energetická krize ustupuje? Cenové limity musí zbavit obyvatelstvo strachu, ale unesou to akcionáři ČEZu?

Cenové stropy na energetické komodity budí zajisté hodně zájmu.

Analytik XTB Jiří Tyleček odpovídá, zdali jde vláda správným směrem, jaká existují rizika návrhů a jaké dopady mohou čekat akcionáři ČEZu.

V minulých dnech česká vláda nastavila cenové limity na ceny elektřiny a plynu. Jedná se podle Vás krok správným směrem?

Opatření jdou jistě správným směrem. Domácnosti i firmy je třeba v krizové době podpořit a je nutné zbavit obyvatelstvo strachu z budoucnosti. Bohužel ještě není jistá definitní forma podpory. K přijetí balíku změn je stále potřeba změnit legislativu.

Cenové stropy pro elektřinu a plyn však zároveň znamenají bianko šek do státní pokladny. Nebojíte se vysokého dluhu?

Určitě platí, že pokud se situace na trhu s energiemi uklidní, měl by stát od subvencí ustupovat. Zkušenosti ukazují, že rušení dávek je velmi politicky citlivé a pravda, bojím se, abychom si nezadělali na vysoké rozpočtové schodky do dalších let.

Řada ekonomů také varuje, že jakékoliv zastropování cen může vyvolat nebezpečnou situaci náhlého nedostatku daného produktu. Jsou tyto obavy na místě a mohou existovat s tímto opatřením další rizika?

Zastropování cen je netržním opatřením, které má často své vysoké náklady. Krátkodobě může být jeho zavedení přínosné v extrémních situacích, ale v dlouhodobém horizontu se jedná o cestu do pekel. Strop může krizi prodloužit, dokonce ji i v konečném důsledku zhoršit. Vláda musí být hodně opatrná.

Jak moc může ovlivnit zastropování ceny elektrické energie hospodaření a akcie ČEZu?

To je dobrá otázka a bohužel na ni ještě neexistuje jednoznačná odpověď. Stále totiž není jisté, jak velkou dojnou krávu si stát z Čezu udělá. Dle posledních dokumentů by evropské řešení zastropování cen u výrobců zároveň mělo znamenat nemožnost zavést dodatečné zdanění, tzv. windfall tax. Strop na úrovní €180/MWh na elektřinu vyrobenou bez plynu se stále nachází mnohem výše, než za kolik má firma prodánou elektřinu na tento i příští rok. A retroaktivní zdanění tohoto roku také stále není jisté. Abych to ale shrnul, tak zatím to vypadá tak, že dopad na hospodaření firmy bude pravděpodobně menší, než se čekalo. Ale dokud nebude vše černé na bílém, tak žádná jistota neexistuje.

Myslíte si tedy, že stále může fungovat cena akcie společnosti ČEZ jako taková alternativa k všeobecnému růstu energií?

Bohužel akcie Čezu v posledních měsících velmi trpěly kvůli nejistotě okolo státních zásahů do energetiky. Já sám jsem se akciemi společnosti ČEZ zajistil proti růstu cen energií už na podzim minulého roku. Nedopadl jsem sice tak špatně jako sedláci u chlumce, nicméně si troufám tvrdit, že bez připravované regulace by jejich současná hodnota byla vyšší o desítky procent. V chystaném online vysílání na téma Energetická krize se rád našich hostů zeptám, zda má ještě stále smysl držet akcie ČEZ, nebo bude lepší se jich zbavit.

Jak by se mohla situace vyvíjet v nadcházející zimě?

Spoléhám na to, že se vyhneme kritickému scénáři hromadného vypínání průmyslu, i když krachů firem přibude. Krizi se sice podaří překonat, ale za energie budeme dále platit vysoké částky, ať už na fakturách od dodavatelů, nebo nárůstem deficitu státního rozpočtu.

Jiří Tyleček, analytik XTB

Stal se fanouškem finančních trhů během studií na vysoké škole, kdy realizoval první obchody na burze. Po několika pracovních zkušenostech začal pracovat jako analytik finančních trhů ve společnosti XTB se zaměřením na obchodování komodit v čele s ropou a zlatem. Během několika let své zájmy rozšířil o centrální bankovnictví. K energiím se dostal přes akcie společnosti ČEZ. K jeho současné práci patří fundamentální analýza měnových párů, komodit, akcií a akciových indexů. Myšlenkově se transformoval ze zarytého zastánce volného trhu do pozice umíněného liberála.