Trump nebo Harrisová: Kdo zadluží Ameriku víc?

S blížícími se americkými prezidentskými volbami se stále více ukazuje, jak důležité je věnovat pozornost tomu, jaký dopad mohou mít na ekonomiku Spojených států.

Výsledky voleb neovlivní jen domácí politickou scénu, ale i světovou ekonomiku. Zásadní otázkou je, kdo ze dvou hlavních kandidátů přinese větší zátěž pro americké veřejné finance.

Politika obou hlavních stran – Demokratů a Republikánů – se dlouhodobě výrazně liší v přístupu k veřejným financím a státnímu rozpočtu.

Demokraté kladou důraz na větší zásahy státu do ekonomiky a podporu sociálních programů, což se projevuje vyššími vládními výdaji.

Republikáni naopak tradičně prosazují menší roli státu, snížení daní a omezení veřejných výdajů, zejména v sociální oblasti.

Rozdíly mezi těmito dvěma ideologiemi však nejsou vždy tak přímočaré, jak by se mohlo na první pohled zdát.

V kontextu nadcházejících voleb je proto zásadní analyzovat, jakým způsobem by Trump nebo Harrisová přistoupili k otázce rozpočtu.

Pro detailnější analýzu si můžete přečíst nový analytický report XTB nazvaný Americké volby očima investora.

Demokraté vs. Republikáni: Kdo více utrácí?

Historie ukazuje, že demokratické administrativy byly často spojovány s velkými výdaji na sociální programy a podporu obyvatel.

Franklin D. Roosevelt například zavedl New Deal, což byly rozsáhlé programy zaměřené na zmírnění dopadů Velké hospodářské krize.

Také Lyndon B. Johnson během svého prezidentství prosazoval Great Society, iniciativy zaměřené na boj s chudobou a rasovou nespravedlností.

Barack Obama zase prosadil zásadní reformu amerického zdravotnictví známou jako Obamacare, která také zvýšila vládní výdaje.

Na druhé straně republikánské administrativy často snižovaly daně a omezovaly státní zásahy do ekonomiky.

Ronald Reagan v 80. letech prosazoval tzv. supply-side economics, tedy ekonomiku založenou na snížení daní a deregulaci.

I přes jeho sliby omezit deficit jeho vláda ve skutečnosti zvýšila dluh, zejména kvůli vyšším výdajům na obranu.

Co slibují Donald Trump a Kamala Harrisová?

Donald Trump během svého prezidentství neustále prosazoval snižování daní pro firmy i jednotlivce, což vedlo ke zvýšení rozpočtového deficitu.

Trump se řídí představou, že nižší daně povzbudí růst ekonomiky a investice.

Jeho plány pro další funkční období by pravděpodobně zahrnovaly další snižování daní, zejména pro korporace, deregulaci v klíčových odvětvích, jako je energetika a finance, a zvýšení vojenských výdajů.

Kamala Harrisová naopak plánuje výrazné změny. Podporuje rozšíření zdravotní péče, včetně možnosti veřejného zdravotního pojištění, známého jako Medicare for All.

Harrisová také hodlá investovat značné prostředky do boje proti klimatické změně, což by zahrnovalo vysoké investice do obnovitelné energie a modernizaci infrastruktury.

Tyto nákladné programy plánuje financovat především zvýšením daní pro bohaté Američany a velké korporace.

Kdo by více zatížil rozpočet?

Když se podíváme na plány obou kandidátů, je zřejmé, že Kamala Harrisová má ambicióznější program, který by znamenal výrazně vyšší výdaje.

Její návrhy na expanzi zdravotní péče a boj proti klimatické změně jsou však částečně kompenzovány plánem na zvýšení daní pro nejbohatší Američany.

Donald Trump na druhé straně sází na další daňové úlevy, což by bez jasného plánu na omezení vládních výdajů mohlo vést k dalšímu růstu deficitu.

Navíc Trump navrhuje snížení daní z příjmu fyzických a právnických osob, což by pravděpodobně vedlo k ještě většímu zadlužení.

Ať už bude prezidentem Donald Trump nebo Kamala Harrisová, zdá se, že americký rozpočet čekají další výzvy a nárůst deficitu.

Ani jeden z kandidátů dosud nepředložil konkrétní plán na snižování tohoto schodku.

TIP: Více informací a analytický report XTB ke stažení najdete zde: Americké volby očima investora.

Investování je rizikové. Investujte zodpovědně.